I když tvrdíme, že pilně pracujeme, a každý den si odkroutíme těch svých osm hodin, je jasné z nejnovějších průzkumů, že to není tak úplně pravda. Průměrně totiž stráví v rámci pracovní doby každý den 65 minut. Což znamená, že za jeden pracovní rok je to přibližně měsíc a půl volna, tedy měsíc a půl volna extra dovolené navíc. Tyto výsledky však nejsou nijak náhodné či vyvozené z krátkodobého sledování. Firma, která se zaměřila na tyto záležitosti sleduje a schraňuje data pro tuto analýzu již deset let.

Osobní věci v rámci pracovní doby
I když se to nezdá a málo kdo se k tomu přizná, je ze studie jasné, že v České republice stoupá množství pracovního času, který zaměstnanci a pracující stráví zařizováním osobních věcí, jako jsou například nákupy, plánování volného času či dovolené. Lidé se snaží v práci totiž udělat to, co nestihli doma. Samozřejmě mezi populární aktivity v rámci pracovní doby patří kromě organizačních záležitostí soukromého života, také sledování videí a sociálních sítí. V posledních letech nicméně klesla zahálka ve smyslu psaní soukromých emailů. Tak logické to je, vzhledem k tomu, jak dalece jsou využitelné moderní sociální sítě.
Během sledovaného období se měření počtu promrhaných minut v práci vyvíjel tak, že tento čas se zvyšoval. Letos se však poprvé zastavil na naměřených 65 minutách. Ve výsledku se totiž samozřejmě propisuje i nedostatek pracovníků na trhu práce, vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti a dobré ekonomice naší země.

Firmy to také něco stojí
Podle některých lidí se dá říct, že už se snad ani více v práci flákat nemůžeme. Tedy jistě můžeme, ale to už by asi bylo blbé i Čechům. Firmy by jistě rády proti tomuto nešvaru zakročily nějak zásadněji, nicméně aktuální situace na trhu práce je prostě problematická. Vlivem nedostatečného počtu kvalitních zaměstnanců jsou týmy přetížené a musí zvládnout nakonec mnohem více práce. Dá se tedy očekávat, že analýza v následujících letech bude zase měnit svoje výsledky a neproduktivní čas na pracovišti začne zase klest.
Společnosti, které mají zaměstnané lidi, kteří v průměru nepracují denně uvedených 65 minut, zaplatí tedy 51 813 korun ročně navíc. V loňském roce to bylo 47 944 korun.
Rozdíl není dán jen navýšením času stráveného lelkováním, ale také tím, že se zvedla minimální mzda.

Jak s tím bojovat?
Velké firmy se s tímto nešvar snaží bojovat nejen tím, že zadávají více a více práce svým zaměstnancům, ale také tím, že využívají různé monitorovací technologie, které pracující stále kontrolují.